A přesto se z něj stal muž, který svým následovníkům podal kalíšek s jedem a řekl: „Smrt není porážka. Je to únik ze zkaženého světa.“
Prorok z Indiany
James Warren Jones se narodil v roce 1931 v chudé části Indiany.
Od dětství byl fascinován smrtí — často pořádal „pohřby zvířátek“, na kterých s vážností řečnil. Jako dospělý se stal kazatelem a založil People’s Temple, hnutí, které kombinovalo křesťanství s komunismem. Jones kázal rovnost, adopci černošských dětí, boj proti rasismu. Byl výřečný, empatický — a brzy magnetem pro všechny, kteří hledali naději v rozdělené Americe 60. let.
Jenže pod maskou mesiáše se už tehdy skrýval manipulátor.
Kult lásky, který se změnil ve vězení
People’s Temple rostl. Tisíce následovníků prodávaly domy a odevzdávaly majetek „společné věci“. Jones začal hlásat, že svět se řítí do zkázy a jediná spása je v úplné oddanosti. Zároveň testoval loajalitu svých lidí – nutil je k veřejným zpovědím, sledoval, ponižoval, podával jim drogy, které nazýval „duchovním lékem“.
V roce 1977 přesunul celé hnutí do džungle v Guyaně. Tam vybudoval Jonestown – izolovanou komunitu, která měla být rájem. Brzy se z ní ale stal tropický gulag: vyčerpávající práce, ozbrojená stráž, žádné útěky.
18. listopad 1978 – den, kdy víra zemřela
Když se začaly množit zprávy o týrání a zmizeních, do Jonestownu přijel americký kongresman Leo Ryan s novináři.
Jones se tvářil klidně, ale večer po jejich návštěvě nechal delegaci napadnout – Ryan byl zastřelen. Poté shromáždil své věřící v hlavní hale a oznámil, že přišla chvíle „revoluční smrti“.
Z amplionů se ozývala jeho kázání: „Smrt je jen přechod. Děti první.“
Následovalo mrazivé ticho a pak pláč. Lidé pili nápoj s kyanidem. Kdo odmítl, byl donucen. Celkem zemřelo 918 lidí – včetně 304 dětí. Jim Jones byl nalezen mrtvý s kulkou v hlavě.
Psychologie manipulace
Jones nebyl šílenec v klasickém slova smyslu. Měl plnou kontrolu, výjimečnou schopnost číst lidi a přesně odhadnout jejich slabosti. Jeho moc stála na třech pilířích: charisma, izolace a strach.
Zpočátku dával lidem to, co jim chybělo – pocit, že jsou součástí něčeho většího. Když se podvolili, nahradil víru loajalitou. A když přišla krize, nabídl smrt jako jedinou formu úniku.
Psychologové popisují Jonesův profil jako kombinaci narcistní a antisociální poruchy osobnosti s mesiášským komplexem. Věřil, že svět bez něj neobstojí – a proto ho raději zničil.
Jonestown jako memento
Když policie dorazila na místo, našla stovky těl ležících v přesných řadách, ruce propletené, obličeje klidné. V nahrávkách, které se zachovaly, je slyšet dětský pláč i Jonesův hlas, který jim šeptá, že „na druhé straně už bude klid“.
Jonestown se stal symbolem absolutní destrukce víry – moment, kdy spiritualita přestane být cestou a stane se zbraní.
Co nám Jim Jones zanechal
Jeho příběh je varováním před tím, jak snadno se charisma může změnit v diktaturu, jak rychle se víra promění v poslušnost. Ukazuje, že zlo často nezačíná nenávistí, ale potřebou být milován – a vůdce, který tuhle potřebu sdílí, může skončit jako kat.
Chtěl vybudovat ráj
Skončil v džungli obklopen mrtvými, kteří mu věřili. Jeho jméno se stalo synonymem slepé oddanosti – a připomínkou, že zlo nemusí křičet. Někdy jen šeptá, že všechno dělá pro tvoje dobro.
Čtěte i další příběhy z Psychologie zločinu:
Zdroje: Britannica, The Guardian, History.com, CNN, Psychology Today
