V tajemném domě na samém okraji Plainfieldu ve Wisconsinu se udál jeden z dosud nejděsivějších případů americké kriminality. Ed Gein, izolovaný venkovan ponížený posedlou matkou, překročil hranice představitelného. Jeho příběh není jen o násilí, ale o rozkladu identity, psychóze a o tom, jak hluboko může zakořenit trauma.

Ed se při svých zločinech neštítil ničeho. Dnes si jen těžko dokážeme představit utrpení jeho obětí. Gein doslova vydlabal mrtvé ženy, šil si z jejich kůže masky a obleky, vystavoval lebky a orgány v lampách. Vstupte do světa, kde se skutečnost mění v noční můru.

Stín ženy-vládce: dětství v hrůze víry

Ed se narodil 27. srpna 1906 v La Crosse (Wisconsin). Jeho matka Augusta byla přísná, silně nábožensky založená luteránka a rodinu důkladně izolovala od okolí. Své děti neustále poučovala o hříchu i o tom, že ženy jsou ve své podstate zlé, promiskuitní nástroje ďábla.

Velmi často svým dětem četla z Bible, přičemž vybírala zejména pasáže ze Starého zákona a Knihy zjevení o smrti, vraždě a božím trestu.

Po tom, co se rodina přestěhovala z města na odlehlou farmu, se izolace celé rodiny ještě prohloubila. Ed se z farmy dostal pouze do školy. Jinak trávil všechen čas prací doma. Ve škole se mu kupodivu celkem dařilo. Podle dostupných informací mu šlo zejména čtení. Byl však hodnocený mírně řečeno jako podivín - samotářské stydlivé dítě, které sa napríklad smálo vlastným vtipům.

Augusta dbala o to, aby Ed vyrůstal mimo vlivu vrstevníků. Nedovolila mu najít si žádné přátele. Jakýkoliv pokus o sblížení se s kýmkoliv mimo rodiny byl tvrdě potrestán.

I přesto, nebo možná právě proto, si k ní Ed vytvořil velmi silné pouto - jako mnoho dalším sériových vrahů před ním i po něm.

Kainovo prokletí: Jak zemřel bratr Henry?

V chronologii Edova života najdeme dodnes některá nevysvětlená místa. Jedním z nich je smrt jeho bratra Henryho v roce 1944.

Henry se na rozdíl od Eda dokázal vymanit z vlivu despotické matky. Dokonce si našel partnerku - rozvedenou matku dvou dětí, ke které se plánoval nastěhovat. V tom čase také otevřeně kritizoval vztah svého bratra k jejich matce a označil ho za nezdravou závislost.

16. května 1944 Ed na farmě vypaloval pole. Oheň se dostal mimo kontrolu a zasáhnout museli hasiči. Po jejich odjezdu Ed nahlásil svého bratra jako nezvěstného. Pátrací skupina jej našla na vypáleném poli. Byl zřejmě už nějaký čas mrtvý a na hlavě měl údajně vícero modřin. I tak byla smrt označená za nehodu a jako příčina úmrtí bylo určeno udušení.

Po Henryho smrti zůstali Augusta a Ed na farmě sami. Krátce po synově smrti utrpěla matka mozkovou příhodu, která ji paralyzovala. Ed se o ni s láskou staral až do její smrti v roce 1945. Její smrt ho psychicky zlomila. Ed byl zdrvený - ztratil svého jediného přítele a zůstal na světě opravdu sám.

Noční rituál: ženská těla jako stavební materiál

Zdá se, že právě její skon a snaha najít za ni vhodnou náhradu vedli další kroky muže, jenž vstoupil do historie znám jako plainfiedský ghúl. Ed začal svou kriminální dráhu na místním hřbitově, kde mezi lety 1947–1957 v nočních hodinách vykrádal hroby žen, jejichž těla mu matku připomínala. Z jejich kůže par vyráběl lampy, rukavice, sedadla. V expozicích své farmy sbíral lebky, fragmenty tkání a ženských orgánů.

Jeho činy byly ovlivněny čtením časopisů a knih o nacistech a kanibalech. Jeho inspirací a múzou byla nechvalně známá Ilse Kochová, která z kůže vězňů v koncentračních táborech vyráběla stínítka lamp a další užitkové předměty.

Od vykrádání hrobů k vraždě

Ed má na svědomí dvě potvrzené vraždy. Mary Hogan (1954) skončila střelena a její hlava se stala součástí jeho sbírky. Bernice Worden (1957) byla zastřelena ve své prodejně, tělo nakonec zavěšeno v přístavbě jeho farmy jako trofej – maso i kůže použity k dekoraci interiéru. Tyto groteskní detaily přilákaly pozornost médií i patologů.

Příběh Eda Geina si vysloužil svou podobu i v seriálu Monster na Netflixu.

Při prohlídce Edova domu byly nalezeny:

Celé lidské kosti a jejich fragmenty
Odpadkový koš vyrobený z lidské kůže
Lidská kůže pokrývající několik židlí
Lebky na sloupcích jeho postele
Ženské lebky, některé s odřezanými vrchy
Misky vyrobené z lidských lebek
Korzet vyrobený z ženského trupu staženého z kůže od ramen po pás
Legíny vyrobené z lidské kůže nohou
Masky vyrobené z kůže ženských hlav
Tvář Mary Hoganové v papírovém sáčku
Lebka Mary Hoganové v krabici
Celá hlava Bernice Wordenové v jutovém pytli
Srdce Bernice Wordenové „v igelitovém sáčku před Geinovými kamny s břichem“
Devět vulv v krabici od bot
Šaty mladé dívky a „vulvy dvou žen, které měly odhadem asi patnáct let“
Opasek vyrobený z lidských ženských bradavek
Čtyři nosy
Pár per na stahovací šňůrce na roletách
Stínítko na lampu vyrobené z kůže lidského obličeje
Nehty z ženských prstů

Ed Gein se při výslechu přiznal k vykradení devíti hrobů. Kromě jiného při výslechu uvedl: „Když vidím hezkou dívku jít po ulici… [jedna část mě chce vědět], jak by vypadala její hlava na špejli.“

I když Geinovi dokázali “pouze” dvě vraždy, podezřelý byl i v dalších případech:

Georgia Jean Wecklerová, které bylo jen osm let, zmizela nedaleko svého domu v květnu 1947. Domů ze školy ji odvezl soused. Georgii naposledy viděli, jak vybírá poštu ze schránky. Svědci dále uvedli, že v blízkosti viděli tmavý, pravděpodobně černý sedan Ford z roku 1936 s šedým plastovým reflektorem. Stejný vůz vlastnila Geinova matka.
Čtrnáctiletá Evelyn Grace Hartleyová se ztratila jednoho říjnového večera v roce 1953, když hlídala 20-měsíční holčičku v domě profesora Vigga Rasmussena z La Crosse State College. Gein byl vyslýchán v souvislosti s jejím zmizením. Toto podezření se ale nepotvrdilo.
I když se Gein zaměřoval výhradně na ženy, byl podezřelý ze zmizení i několika mužů. Například Victora Harolda Travise a Raymonda Burgesse, kteří neze stopy zmizeli v roce 1952.
Kromě toho je Gein předběžně spojován se zmizením 32-letého souseda Jamese Walshe v červnu 1954.
Gein byl také vyšetřován pro možnou účast na zmizení 30-leté Irene Keatingové v srpnu 1956, kterou naposledy viděli v Plainfieldu, a na pokusu o únos 16-leté Judy Rodencalové z Auroraville.

Psychóza, trauma a schizofrenie

Geinovi byla diagnostikována paranoidní schizofrenie. Jeho vztah k matce popisují odborníci jako trauma bond – psychickou vazbu, která po její smrti zdegenerovala v potřebu doslova „vstoupit“ do její identity prostřednictvím kožního obleku.

V listopadu 1957 byl Gein shledán neschopným čelit soudu a umístěn v psychiatrické léčebně v Waupunu, později převezen do Mendota State Hospital. V roce 1968 byl soudně posouzen jako sice vinný, ale neodpovědný – zbytek života strávil v léčebně bez možnosti propuštění.

Ed zemřel na rakovinu plic 26. července 1984 ve věku 77 let v psychiatrické léčebně Mendota. Byl pohřben v nenápadném hrobě na místním hřbitově, jeho náhrobek byl v roce 2000 odcizen a později obnoven úřady.

Temné zrcadlo výchovy: Jak se Ed Gein naučil být monstrem

Teorie sociálního učení (social learning theory), formulovaná Albertem Bandurou, říká, že lidé se neučí jen prostřednictvím přímé zkušenosti, ale také pozorováním chování ostatních a následným napodobováním. V případě Eda Geina byl jeho život od raného dětství ponořen do prostředí, které nenabízelo žádné zdravé sociální vzory. Jeho matka Augusta byla dominantní a hluboce náboženská žena, která v něm vyvolávala strach z hříchu a odpor k sexualitě. Namísto podpory nebo zdravého emocionálního kontaktu dostával Ed směs viny, trestu a izolace.

Právě tato izolace posílila jeho závislost na matce – jediném „modelu“ chování, který znal. Z pohledu teorie sociálního učení si Ed osvojil její paranoidní vidění světa, nenávist k ženám (s výjimkou matky samotné) a hlubokou nedůvěru vůči okolí. Smrt matky pro něj znamenala ztrátu nejen nejbližší osoby, ale i jediného pevného bodu v životě. Bez alternativních vzorů začal hledat způsoby, jak její přítomnost „oživit“, a to skrze chorobné chování – vykrádání hrobů, zhotovování předmětů z lidské kůže a rekonstrukci její podoby pomocí „kožového obleku“.

ed gein (1)

Social learning theory zde ukazuje, že Geinovy činy nebyly jen náhodným projevem psychické poruchy, ale také výsledkem dlouhodobého pozorování a internalizace extrémních postojů a chování jeho matky. Když k tomu připočteme absenci pozitivních sociálních interakcí, dochází k situaci, kdy se patologický model stává normou – a to bez jakékoli korekce zvenčí. V Geinově případě tak prostředí nefungovalo jako brzda deviantního chování, ale naopak jej katalyzovalo.

Vznik hororové legendy: sebevědomý strach

Geinův příběh se mnohokrát stal inspirací pro tvůrce filmu, literatury i hudby. Jeho život se odráží ve světoznámém románu Psycho z roku 1959 i jeho filmové adaptace z dílny mistra hororu - Alfreda Hitchcocka. Inspiraci jeho příběhem lze najít i v dalších slavných filmech - jako je Texaský masakr motorovou pilou, nebo Mlčení jehňátek.

V roce 2022 se Gein, kterého ztvárnil Shane Kerwin, objevil v první sérii seriálu Monstrum na Netflixu jako možná inspirace pro zločiny sériového vraha Jeffreyho Dahmera. Přímá souvislost mezi nimi se však považuje za spekulaci. V roce 2023 byl odvysílán vícedílný dokumentární seriál o Geinově životě a výchově s názvem Psycho: Ztracené pásky Eda Geina .

Ed Gein není jen postavou v kriminalistické historii, ale varováním – před izolací, nenaplněným vztahem s matkou, před tím, jak může psychóza proměnit člověka v monstrum.

Seznam zdrojů: Wikipedia, Cambridge University Press, Lawbirdie.com, New York Post, Weekly Spooky, Saponaro

Ed Gein: Ghúl z Plainfieldu – když bolest matky vytvoří monstrum

Intro

Kontakt

Adresa

Sociální sítě